V té době také jsem byl na vojně a rychlou porážku Arabů velmi těžce nesli politruci.

Jen dodatek k článku :

V předvečer 6denní války Izrael byl vyzbrojen převážně zbraněmi francouzské provenience, nikoliv americkými.

Byl to SSSR, kdo začal přes Sýrii lhát o tom, že Izrael přesunuje divize ke golanským výšinám a egyptský prezident vyhodil jednotky OSN ze Sinaje.

To byli počátky k válce.

Takže Izrael to nebyl, kdo začal provokovat.

G.Náser nechtěl válku, ale poté, co vyhodil jednotky OSN ze Sinaje a generální tajemník OSN mu k Náserově údivu vyhověl, nemohl už couvnout. Mezitím Náser burcoval arabské ulice nenávistí a byl to on, kdo má zásluhu na tom, že nebyla cesta zpět.

Izrael už mohl pouze reagovat.

Všemu předcházelo prohlášení izraelského ministra zahraniční, že Izrael potřebuje rozšířit své území.

Začalo se u nás ,,blbnout" již v květnu 67. Bylo jasné, že se arabové chystají na Izrael. Byla jakási ,,tichá" pohotovost ve voj. útvarech a, m.j., např. i zesílené stráže vč . ostré munice. Ovšem, většina ,,lampionů" byla velice ,,zkrotlá". Měli strach Jak vše dopadlo je obecně známo. A navíc, i u nás stále panovalo jisté uvolnění, a tak i v tehdejším 100+1 vyšel po oné válce mnohostránkový článek o ní s množstvím foto. Byl laděn až ,,neutrálně"

byla to i doba naděje. Vliv komunistů na kulturu klesal, psalo se mnohem odvážněji než dřív a začalo uzrávat Pražské jaro. Bohužel to dobře nedopadlo. Nevinil bych z toho ani SSSR, ale české hňupy z KANu či K 239 ??? to byli ti vězni. Chovali se jako utržení z řetězu, bez uvědomování si reality a 21. srpen si de facto "vykoledovali". Zopakovalo se to po Listopadu, kdy společenská změna rovněž mohla dopadnout mnohem líp, než dopadla. Před 28 lety se na scénu vedrali zase vychytralí až mafiánsky ladění jedinci s cílem urvat pro sebe co se dá, bez ohledu na společenské dopady.