Selské baroko K5 Po plese

"To jsou mi fóry" ze mne tentokrát přímo vystřelilo, když na mne Máňa bafla za sloupkem plotu. "Taťka celý den nejedl. Jen furt vzdychal". "Tak si to zapamatuj a alkoholu se vyhýbej. Neměla bys ještě ležet v posteli?"

Spala bych, kdyby to u nás tak děsně nesmrdělo. Mamka ráno, jak to vždycky dělá, pustila Broka dovnitř, aby ji nebudil kňučením. Hopsnul ji jako obvykle do postele a zavrtal se pod peřinu. Mamka nejdřív sprdnula taťku, jak to, že prdí, když nemá z čeho. Pak pohladila chodidlem Broka a přišla na to, že je celý od sraček. Tátovi v tu ránu došlo, kde k tomu přišel a vyrazil ke Kubíkům. Máma teď na střídačku myje sebe i Broka a já radši vypadla."

Před Kubíkovým gruntem stál vedle Wagenknechta i rozlobený Voborník a Jindra se jim snažil  vysvětlit, že se jedná o nehodu. 

"Netušil jsem, že jsou tak shnilá. Seshora vypadala zachovale." Kubík se sehnul pro důkaz svého tvrzení. Šermoval s ním jak středověký rytíř mečem, aby si při uskakování před odletujícími kousky hoven nevšimli světlejší barvy nedávno přiříznutých okrajů. Voborník do mne při ústupu z kolbiště narazil.

"Tvůj je také od hoven?" 

"Jako předseda bys měl vědět, že mám fenu."

"To máš kliku. Alana jsme myli nejdřív mýdlem, potom v Azuru, Jaru a nezabral ani Monteráček." Mávnul rezignovaně rukou směrem ke Kubíkovi. "Stěžuješ si, že ti žena nevaří a jámu máš plnou hoven. Co žereš, že to tak smrdí?"  Wagenknecht mávnul znechuceně rukou: "Tobě smrdí jenom pes, jenomže u nás smrdí i ta moje."

"Říkal jsem vám, abyste si ty svý čokly zavřeli, ale jen jste si ze mne utahovali. Tak vás Pán Bůh potrestal." Počkal jsem až Voborník s Wagenknechtem poodešli a mrknul na Kubíka: "Od kdy jsi Pánembohem?"

"Koukám, že nábytkáře neoblafnu."

"Kolik jich tam spadlo?" "Ještě pes Maiera. Ten se ale doma moc nezdrží a tak to Venca ještě neví."

"Tohle jsi přehnal."

"To beru. Když mne to napadlo, tak jsem nevěřil, že by to mohlo i vyjít. Kubík rozmáchnul bezradně rukama. Pak se to už tak nějak samo semlelo. Skoro věřím, že takhle došlo i k většině zločinů. Manželská hádka. Na stole leží nůž. Ona ho vezme mimoděk do ruky. Když ho tak drží, tak co s ním jiného udělat, než bodnout. A pak čumí, co provedla.

V hospodě bylo cigaretového kouře víc než obvykle. "Zlobí vás kamna?"

Hospodská mávla rukou. "Málo pijou a o to víc hulí."

„Ještě mi to nebere.“ Peřina od sebe posunul rozpitý půllitr se spadlou pěnou.

„Měls vidět Maiera, když jsem mu vylíčil, co všechno těm ruďochům navykládal.“ 

Voborník se naklonil k Wagenknechtovi a zašeptal: “Za sloupem máš Moravce. “

Hospodská se natáhnula pro prázdný půllitr před dědou Herzů. „ Vy jste na plese určitě chyběl. Posledně jste skončil, jak vám kámoš vypadnul z vlaku.“

„Zlatá Sibiř. Chytil jsem tam tyfus a od té doby se nemusím česat." Pohladil si pleš. "Netrvalo dlouho a vjeli jsme na čínské území, skrz které mělo Rusko na léta smluvně pronajatou dráhu do Vladivostoku. Na železnici pracovali copatí čínští ajznpoňáci v modrých uniformách, které připomínaly montérky. “Protože v této oblasti operovaly loupeživé bandy, železniční domky byly chráněny vysokými zdmi se střílnami a telegrafní vedení bylo pod zemí. aby je ti gauneři nemohli poškodit. Třebaže byly zapřaženy tři lokomotivy, příkrá stoupání překonával vlak skoro krokem. Kolem trati bylo vyprahlo, stejně jako v mém krku.“
“Už se nese.“ Hospodská zamířila nejdřív k dědovi a teprve pak ke mně. 
"Po pár dnech jízdy jsme přijeli do velkého města, jméno vám po těch létech neřeknu. Žili v něm jenom Číňané. V obchodech měli plno potravin, jako by ani válka nebyla. Jedni nabízeli spoustu zboží a jiní vedle nich žebrali. Po prašných cestách drkotaly početné džinrikši, dvoukolové vozíky tažené kuli, čínskými novodobými otroky. Na chodníku jsem se nechal za pár šupů oholit. Holič měl na dlaždicích otevřené ohniště, kde vařil vodu. V ní nahřál polorozpadlý hadr, obložil mi s ním tváře a po chvilce z kapsy vytáhl široký nůž ostrý jako břitva a bradu jsem měl jak nemluvně. Pak jsme dlouhých deset dnů cestovali ošklivou krajinou do Vladivostoku. Když jsme přejížděli řeku Ussuri, na mostě stáli američtí vojáci. Velkopansky nás přehlíželi a na pozdravy neodpověděli. K večeru jsme spatřili moře a byli v cíli."

Naklonil jsem se k Voborníkovi. "Tomu papalášovi z kraje jsem musel slíbit, že si u nás střelí divočáka."

"Nevypadal na myslivce."

"Má na starosti tajný a tak by měl umět střílet."

"Nechci ti do toho kecat, ale tyhle bychom si neměli pouštět k tělu. Stačilo mi, jak čuměl na Maiera."

"Mně zase připomíná Kovaříka z Karny. "Všimnul jsem si nechápavého výrazu. "Toho, jak jsem ti už vypravoval, že na MVSZ koupil milence puget růží  za dva tácy a vyúčtoval to firmě jako kytici k přivítání sovětské delegace. S tímhle talentem a svými známostmi by se nám mohl hodit."

"Těžko si střelí prase, když se stáhla ke krmelištím v černické oboře."

"On si myslí, že sedne, čtvrthodinu počká a prase bude ležet."

"Řekni Maierovi, že má šanci si to u něj vyžehlit. Sežene ti lončáka z výkupu, položíš ho na Americe ke krmelišti a nějak to zaonačíš, aby ho jako střelil. Mám ti takové svrbění, že by ho ty kecy na plese mohly připravit o živnost a kde dneska koupíš čtyřkilová kuřata."

 

 

 

 

Autor: Štěpán Bicera | čtvrtek 14.3.2019 8:58 | karma článku: 0 | přečteno: 67x
  • Další články autora

Štěpán Bicera

Selské baroko. K22 Tři pohřby.

Pozoruji hospodskou pečlivě točící pivo a přemítám, proč Jednota, dokud ji hospoda patřila, nenabídla také vedle desítky i dvanáctku a polotmavé. Už se nese a vidím, že rozjásaný nemusí být jen obličej, ale i chůze.

2.2.2024 v 16:16 | Karma: 0 | Přečteno: 13x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K21 Nenahraditelné ztráty

Slunce se dotklo okrajem Svineckého lesa v místech, kde se říká Na Americe. Za pět minut se schová za špičkami stromů a po chvíli ho bude následovat i Večernice. Za spoustu let se nebeské představení téměř nezměnilo.

7.8.2023 v 7:47 | Karma: 0 | Přečteno: 43x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 20 Zanedbatelné ztráty

Ostře znějící výstřely nemohly být z brokovnice, ale nepřipomínaly ani rány z kulovnic. Zkusil jsem si vybavit střelbu ze samopalu vzor 58, ale od vojny už uteklo příliš času, aby se mi to povedlo. Manželce jsem namluvil,

17.11.2022 v 13:27 | Karma: 0 | Přečteno: 61x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 19 Přijde hic

Dvířka do dvora visela jen na horní skobě a při otevření hlasitě zaskřípala. Sténající pant jsem použil místo zvonku, ale ani po opakovaném zavrzání se Bašta neobjevil. Nezbylo, než na nevábně vyhlížející dvůr vstoupit.

23.4.2022 v 12:00 | Karma: 3,11 | Přečteno: 118x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K18 Špitál

Šipka s nápisem onkologie nás zavedla ke vchodu do nevábně vypadajícího pavilonu, kolem kterého byly o zeď opřené tyče s cedulkami "pozor, padá omítka". Jakmile jsme vešli do vestibulu, Kubík vyvalil oči na pacientku v županu.

20.1.2022 v 13:38 | Karma: 0 | Přečteno: 132x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 17 New Deal

Krátce po mém zesoukromničení se mi Moravec pochlubil, že je také podnikatel. Začalo to návštěvou u soběslavského děkana, který se o jeho cestě vzhůru dozvěděl od Kubíkové a pozval si ho jako oživení nedělní mše,

2.12.2021 v 11:13 | Karma: 3,60 | Přečteno: 119x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K16 Tak už máme, co jsme chtěli

Vlaječky a symboly OF v různých velikostech byly všude. V květináčích za okny, ve vázičkách na stolech, zastrkány za obrazy. Nejmenší byly přilepené k párátkům a zapíchány do hlavní pušek loutek myslivců na Posledním lovišti.

17.3.2021 v 8:08 | Karma: 3,30 | Přečteno: 135x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 15 Šťastný a veselý.

Myslivci se na povel hospodáře vyhrnuli před hospodu, ale museli uhnout, aby udělali místo přijíždějícím Mercedesům. Velký a hranatý řídil Günther a u menšího byla za volantem Alenka. Vesele nám zamávali a všem rozdali lahvičky.

11.12.2020 v 6:36 | Karma: 3,52 | Přečteno: 112x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko K 14 Už je to tady

Děda opravdu nekecal. Krátce nato padla v Berlíně zeď. Dederoni jako v nočním prvomájovém průvodu vyrazili navštívit zapovězený kus Berlína a obdivovat prohnilý režim, kterému jejich dva slovutní rodáci věštili neslavný zánik.

28.8.2020 v 5:05 | Karma: 3,50 | Přečteno: 78x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko K13 Pohřeb

Děda vyměnil s hospodskou růženec a fotku Marienky za kastrůlek se svíčkovou. Po posledním soustu si hřbetem ruky otřel pusu a za okoralými rty objel jazykem obě protézy. "Teď by bodlo kafe. Nějak se mi klíží zraky a nechtěl bych

1.5.2020 v 5:55 | Karma: 0 | Přečteno: 34x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 12 Poplatkový hon

Peřina jadrně zasakroval, když na jedné z přepravek, které za Vaškovou stodolou nakládal, sáhnul do slepičince. Popošel k plotu, kde rostlo bujné mlíčí, pár listů utrhnul a dlaň usilovně rajboval. Přičichnul a pokračoval.

12.4.2020 v 5:26 | Karma: 0 | Přečteno: 35x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K11 Příliš mnoho Grácií

V týdnu jsem kontrahoval dodávky nábytku v Prešově, kde játra pokaždé hodně trpí. Po celodenní štrapáci referentským autem, na mne doma čekal vzkaz od Franty. Naházel jsem do sebe večeři, omluvně kouknul na manželku a zase zmizel.

24.3.2020 v 5:09 | Karma: 0 | Přečteno: 34x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K 10 Židovská moudrost

Tři muži se potápějí bez koupacích čepic a když se vynoří, jen dva mají mokré vlasy. Jak je to možné? Wagenknecht se rozhlédl po přítomných a několikrát přizvedl obočí, aby je povzbudil k odpovědi. Pak se rozesmál a řekl:

5.3.2020 v 15:49 | Karma: 0 | Přečteno: 36x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko. K9 Několik vět

Děda poopravil na své sošce na polici brašnu a brýle a když se posadil, zeptal se sousedů. "Kde jsem posledně skončil?" Maier byl nejpohotovější. "S rukou na ňadru. Bohužel nebyla vaše, ale soběslavského uhlíře."

28.2.2020 v 5:01 | Karma: 0 | Přečteno: 36x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko K 8 Srnec

Než schůze začala, postavil jsem na dlouhý stůl se zelenými ubrusy pět lahví rumu a pět zelených a ke každé židli dal talíř s plátky šunky, gothaje, turisty a loveckého salámu. Alkohol zajistil Vojta v Hradci a uzeniny v Plané.

4.2.2020 v 12:55 | Karma: 0 | Přečteno: 47x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko K7 Dialektika

"Kdo nezná opilcova rána, nemá právo ožralému nadávat". Manželka na to jen zvedla oči a já raději vypadnul na zahradu. Svěží vzduch mne hryzení v útrobách nezbavil a radost mi neudělal ani přicházející Kubík.

20.10.2019 v 7:10 | Karma: 0 | Přečteno: 44x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko K6 Na číhané

"To sedí." Zavěsil jsem a s ulehčením si oddychnul. Očividně se ulevilo i sekretářce. Nikdo nevidí rád ustaraného, nebo nasraného šéfa. "Potřebuji kalendář." Výmluvně ukázala na zeď, kde visel nástěnný od PZO Ligna.

27.5.2019 v 6:30 | Karma: 4,18 | Přečteno: 69x | Diskuse

Štěpán Bicera

Selské baroko K4 Konference

Čest práci. Na konec diskuzního příspěvku jsem si oddychl. Povzdechnutí po stranickém pozdravu, nepatřičně zesílené reproduktory v sále působilo tak smutně, až jsem se polekal. Pohled na tupé a otylé ksichty papalášů mne uklidnil.

4.9.2018 v 11:40 | Karma: 3,87 | Přečteno: 75x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko K3 Čurítko

"Čurítko?" Zopakovala po Jindřichovi jeho stará. Zatímco z Kubíkových úst slovo zaznělo pyšně až bujaře, v jejím podání přetékalo štítivostí. Na podlahu položila tašku s nákupem a prstem přejela po rámu zrcadla.

30.8.2018 v 12:37 | Karma: 0 | Přečteno: 53x | Diskuse| Poezie a próza

Štěpán Bicera

Selské baroko K2 Hospoda

"Přiznáš už tu barvu?" Voborník zvedá oči ke stropu a sám zkroušeným výrazem naznačuji bídu v kartách. "Bude to žebrák". Cikán s povzdychnutím pokládá vějíř karet na stůl. "Bene, tak ho máš." S úsměvem plácnu do listu: "Větší!"

27.3.2018 v 13:35 | Karma: 6,20 | Přečteno: 101x | Diskuse
  • Počet článků 991
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1289x
Jsme jako hokejoví brankáři. Naučili jsme se bez masky do střetnutí nechodit a jací doopravdy jsme, je těžko zodpověditelná otázka i pro nás samotné.

Seznam rubrik