Konečně je to venku

Generální tajemník NATO Rasmussen to vyklopil bez servítků. Budou se stavět americké vojenské základny podél hranic Ruska. Oficiálně pod hlavičkou Severotlantické aliance. Podobně nás, před téměř půl stoletím,   napadly sovětské okupační jednotky pod fanglí Varšavské smlouvy.

Nenechme se ošálit, že půjde jen o výstupní stanice pro eventuální zaujetí obraných pozic. Tím nás jen chlácholí. Američtí stratégové si už před léty usmysleli protiraketový štít, jen chyběl hmatatelný důvod. Evropa si lebedila v mírové pohodě a Rusko tlumilo náklady na zbrojení. Vláda USA potřebovala argument pro americké voliče, občany Polska, Ukrajiny a pobaltských států, aby mohla zdůvodnit další navýšení zbrojního rozpočtu a výstavbu vojenských základen na cizích územích. Zneužila k tomu Ukrajinu. Podobně jako před operací Pouštní štít dcerku kuvajtského ambasadora.

Ta 10. října 1990 vystoupila před Kongresem jako údajná zdravotní sestřička, která měla pracovat v kuvajtské nemocnici, do které, podle jejího vyjádření, měli vtrhnout iráčtí vojáci a zabíjet nevorozence v inkubátorech. Svědectví, které ji napsali experti z public relations, ovlivnilo veřejné mínění i senátory a schválení vojenského zásahu nestálo nic v cestě. Co na tom, že se za 2 roky potvrdilo, že lež má krátké nohy. Teď místo mladé slečny, zaplatila CIA žoldáky nejdříve na Majdanu a má určitě i podíl na vzniku konfliktu na východě Ukrajiny.

Jaký argument uvádí pro zřízení základen NATO pan Rasmussen? Potenciální agresor prý bude díky základnám vědět, že v případě útoku proti spojenci NATO, nebude čelit jen vojákům napadené země, ale i jednotkám severoatlantické aliance. Jakoby v článku 5 Severoatlantické smlouvy nebylo uvedeno, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členských zemí NATO bude považován za útok proti všem. Každá smluvní země uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu a pomůže napadené smluvní straně akcí, kterou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly a to s cílem obnovit bezpečnost Severoatlantické aliance. Společný postup by měl být samozřejmý i bez základen.

Pravděpodobnější příčinou zřizování základen budou mocichtivé ambice USA, které chtějí mít pod kontrolou celý svět. Vojenské základny mají dnes ve více než 130 zemí světa a jejich počet se pohybuje kolem osmi stovek. Konflikt na Ukrajině je pro Spojené státy současně důvodem oprášit ideu protiraketového štítu, který hodlají rozprostřít přes východní Evropu.

Moskva samozřejmě reagovala prohlášením, že přibližování vojenské infrastruktury k ruským hranicím nezůstane bez odpovědi. Můžeme proto čekat, že vedle sblížení Ruska s Čínou, Brazilií, JAR a Indií v rámci společenství BRICS, dojde pravděpodobně k vylepšení vztahů s Kubou s předpokládaným cílem umístit na jejím území ruské vojenské základny.

Z historie je zřejmé, že USA jsou schopné všeho dobrého i zlého. Nejraději však na cizích a to hodně vzdálených územích, nejlépe na opačné straně zeměkoule a za širokým oceánem. Před devětašedesáti lety to světu předvedli v Hirošimě a Nagasaki. Dnes si hrají se zápalkami u sudu se střelným prachem na území Ukrajiny.