Na Majdanu se revoltovalo proti demokraticky zvoleným. Na východě proti samozvancům. Ti z Majdanu měli za sebou CIA a EU. Tihle v Doněcku a Charkově mají snad oporu v Moskvě.
Kdyby Janukovyčovy pořádkové složky zakročily stejně tvrdě, jako ty dnešní, byl by stále u moci. Vzbouřence by bez okolků ztloukly a pozatýkaly. Jenomže to by nesměly být tak ostře sledovány kamerami zahraničních médií, která po měsíce marně čekala na policejní násilí. Na Majdanu stáli policajti v mrazu jak terakotoví vojáci v čínském muzeu. Povstalci na ně vrhali zápalné láhve, házeli kameny a bušili do nich tyčemi a oni jen nastavovali štíty. Zachovat se stejně jako teď ozbrojené složky Ukrajiny, to by bylo sousto pro nenávistnou propagandu. To bychom si početli o surových zákrocích, o zlomených končetinách a rozbitých hlavách. Casy by nestačily převážet zraněné "hrdiny" do pražských nemocnic.
Příčina demonstrací na Majdanu a východní části Ukrajiny je totožná. Revoltujícím se nelíbilo a nelíbí, kdo jim vládne. Současná nacionalistická vláda stvořená povstalci z Majdanu zapomněla rychle na způsob, jakým se dostala k moci a hlavně dává najevo až příliš okatě zášť vůči menšinám.
Ty se logicky bouří a protestují. To se však dnešním mocným, kteří se ještě před pár měsíci chovali úplně stejně, nelíbí a revolty násilně potlačili. Světová média, která dřív fandila vzbouřencům, najednou aplaudují policajtům s pendreky a samopaly.