Tehdy si občan za své zdaněné peníze nakoupí za zdaněnou cenu byt či dům a za to, že bydlí ve svém, musí státu platit "výpalné". U dálnic to funguje podobně jen s tím rozdílem, že tu bývá na výběr. Buď jet po "své" dálnici za poplatek, nebo po "své" silnici zadarmo.
Kolem Soběslavi, kde bydlím, vede D3 a souběžně s ní prochází městem "E55". Naprosté většině po silnici projíždějících osobních aut chybí dálniční známka. Míjí mne i plno kamionů, jejichž řidiči v podobné snaze ušetřit za mýtné, jedou raději po "staré". Zpoplatnění dálnice všechny "vyhání" z dokonalé komunikace na trasu procházející Táborem, Planou nad Lužnicí i Soběslaví, kde výfukovými plyny, zvířeným prachem a hlukem obtěžují rezidenty.
Ministerstvo dopravy si je těchto úhybných manévrů vědomo a hodlá to řešit výstavbou mýtných bran i na vybraných silnicích 1. třídy. Poplatkům vyhýbající se kamiony však nevrátí na dálnice, ani je nepřinutí platit. Jen je vyžene na ještě podřadnější silnice vedoucí mnohem častěji zastavěnými oblastmi, po zchátralých mostech a přes železniční přejezdy. Protože jsou tyto silnice užší, bude na nich častěji docházet ke střetům s chodci, cyklisty či zvěří. Zvýšený provoz těžkotonážních kamionů na cestách stavěných za Rakouska-Uherska způsobí jejich daleko rychlejší devastaci a častější opravy.
Nebylo by smysluplnější žádné poplatky za jízdu po dálnicích nevybírat a těch deset miliard, které to ročně státu hodí, jednoduše, bez vícenákladů a také bez zisků firmy Kapsch, vybrat zvýšením spotřební daně u pohonných hmot? Při současné roční spotřebě cca 9 miliard litrů benzínu a nafty by na to postačilo navýšit cenu o korunu. Dálnice bez poplatků by byly plně využívány. Došlo by k výraznému odlehčení provozu na souběžných silnicích, ke snížení počtu dopravních nehod i ke zlepšení životního prostředí.