Atentát na Heydricha proti vůli českého odboje

?Třináct dnů před atentátem obdržel domácí odboj z Londýna zprávu, ve které plk. F. Moravec psal: "Nemějte starosti, pokud se týče teroristických akcí. Akce proti oficiálním říšským osobám nepřipadá za této situace v úvahu."

Reagoval na depeši, kterou 12. května odvysílala radiostanice Libuše. Vedoucí činitel odbojové centrály ÚVOD Krajina se krátce před tím dozvěděl o připravovaném atentátu na Heydricha. Varoval před jeho následky a důrazně žádal zrušení akce Anthropoid. V depeši psal : "Je-li ze zahraničních důvodů třeba nějakého gesta, nechť se zaměří na domácího Quislinga (zrádce), v prvé řadě na E. Moravce."

Na přelomu roku 1941 a 1942 se téměř přerušilo spojení exilu v Londýně s československým odbojem, který utrpěl značné ztráty, způsobených početnými udavači z řad českých občanů. Právě v této době však spojenci stupňovali požadavky k zintenzivnění sabotáží, diverzi a přísunu zpravodajských informací. Na příklad 20. března 1942 došlo v Londýně k setkání plk. C. Gubbinse a gen. Indra, na kterém britský důstojník požadoval v rámci pomoci sovětskému Rusku zintenzivnění sabotážní činnosti na protektorátních transitních železnicích.

Ingr si k tomu poznamenal: Snižování výkonnosti čsl. železnic by mělo nesporný dopad na přípravu německé jarní ofenzívy. Vzhledem k velkým ztrátám, které v minulých měsících domácí odboj utrpěl, nelze však počítat s jeho účinnou pomocí při zamýšlených akcích. Jejich provedení proto musí být zajištěno od nás zvenčí. Zahájení destrukčních činností zcela jistě vyvolá další vlnu represálií a způsobí vážné ztráty konspirativních pracovníků, kteří nám doma ještě zbyli.

Atentát na Heydricha měl před spojenci vyvrátit nacistickou legendu o dobrovolném přijetí protektorátu, Po předpokládané porážce Německa bylo ve hře i uznání republiky v předmnichovských hranicích. Československá exilová vláda proto potřebovala dostatečně silnou ukázku odporu proti nacistické anexi.

Potvrzuje to i depeše z 27. 5. 1942 " Vašemu přání neposílat už další parašutisty by bylo možné vyhovět jen v případě, že sabotážní činnost domácího odboje dosáhne stupně, kterého naše věc vyžaduje po stránce věcné, politické a propagační. Všechny vaše akce jsou bezcenné, pokud se o nich neví a proto nemohou být v příslušném čase a na příslušných místech dokonale využity."

V ten samý den provedl Gabčík s Kubišem ve spolupráci s Valčíkem atentát na Heydricha. Po stránce věcné, politické a hlavně propagační, požadavkům exilové vlády plně vyhověl. Republika mohla po porážce Německa vrátit hraniční kameny do původních pozic. K tomu by však bezpochyby došlo i bez atentátu. Spojenci, kvůli kterým se atentát především zinscenoval, tak i tak Československo nechali na pospas Sovětskému svazu.

 

Zdroj: Velké dějiny zemí koruny české  svazek XV b

 

 

 

 

Autor: Štěpán Bicera | sobota 27.5.2017 11:00 | karma článku: 23,44 | přečteno: 1161x