Co hlava nebere
Pokud se rostoucí trend nezarazí, má jich být za 5 - 10 let nakažených dvakrát tolik. Neonemocněli, protože mají odlišnou sexuální orientaci. Nakazili se, protože jsou promiskuitní a nezodpovědní. Hlava nebere, proč jsou médii vynášeni do nebe a jejich kritici zatracováni.
Hlava rovněž nebere, proč mají lidé, starající se důsledně o svou životasprávu, svým pojištěním přispívat na léčebné výlohy a léky kuřákům, ochlastům, prostitu (tům a tkám) a jejich klientům, hazardérům koledujících si za volantem, za řídítky, na skalách, v bystřinách, v jeskyních, či v oblacích o nemoci a úrazy.
Hlava nebere ani nepochopitelnou péči o ubytování, stravu, vzhled a rozptýlení vězňů. "Rekreace" jednoho "grázla" přijde ročně státní kasu na 350 tisíc korun. Pokud na Hradě zrovna nesídlí pro amnestie zmotivovaný prezident, obsazenost káznic neklesá pod 20 tisíc. Delikventi za mřížemi připraví každoročně státní kasu o sedm miliard. Většina po propuštění dělá vše pro co nejčasnější návrat do pohostinného prostředí.
Hlava nebere, s jakou lehkovážností se mrhá s tak vzácným pokladem, jakým jsou vnímavé a talentované děti. Místo, aby stát ty chytřejší pečlivě "vyrýžoval" a poskytl jim možnost studovat v režimu odpovídajícím jejich inteligenci, jsou zařazení do tříd s průměrnými, hloupými, či částečně retardovanými. Aby v kolektivu nebyli za vyvržence, přizpůsobí se raději většině. Začnou tajit co umí a co jim příroda navíc nadělila, vyšumí časem do ztracena.
Hlava nebere, proč mají mít téměř všichni maturity. Prosazovaná masovost už jen proto, aby polovina nepropadla, zákonitě sníží náročnost "zkoušek dospělosti". Přizpůsobí se schopnostem studentů, místo aby tomu bylo naopak. Proč hustit do nestudijních typů se šikovnýma rukama zbytečné vědomosti jen proto, aby se světu předvedlo, kolik máme středoškolsky vzdělaných? Většina učivo dle osnov buď nevstřebá, nebo nabiflované rychle zapomene. Současným degradováním řemesel se společnost připravuje o manuálně pracující, kteří, na rozdíl od často zbytečných ouřadů, vytvářejí skutečné hodnoty.
Hlava nebere, proč se "neuhasí " život-neživot" nehybných, nemyslících pacientů, kterým z "lidských" orgánů zůstalo jen tlukoucí srdce. Proč měsíce a roky v nemocnicích necháváme pacienty za nemalé náklady k smrti se dotrápit, ačkoliv nemají jakoukoliv naději na uzdravení.
Hlava nebere, proč ten, který by měl mít navrch, tahá za kratší konec. Celoživotní lenochy stát hájí natolik, že nepřipouští ani zmínku o jejich příživnictví. Kdo se přesto odváží říci nahlas pravdu, je ocejchován za rasistu a umlčen.
Hlava nebere, že už čtvrtstoletí stát bez námitek živí pár set tisíc trvale nezaměstnaných a současně pracovní úřady hledají zaměstnance i na dělnické profese. Ti samí, protože museli, za socialismu pracovali. Po Listopadu rychle pochopili, že jim k obživě postačí periodické procházky k přepážkám sociálních úřadů. Nejenže stát tyhle netáhla platí, ale stamiliony financuje projekty, které by je měly dobrovolně přimět pracovat. Dokud budou alternativou k práci lehko získatelné finance na přepážkách, jsou všechny nákladné akce předem odsouzené k nezdaru. Předsametové časy by měly úřady poučit, že jediné na co tihle slyší, je "mus".
Hlava nebere shovívavost státu k velezločincům. Díky ní je Mudr Rath i po létech stále na svobodě, pan Janoušek bývá ve vězení na skok a početní superlumpi si na svobodě, podezřelou nečinností soudů, dokázali vyčekat Klausovu, fámami opředenou amnestii. Vedle nich existuje i řada fikaných nepoctivců ala p. Rittig, kteří se už léta bezzubé spravedlnosti drze vysmívají.
Hlava nebere, proč se u politiků, tunelářů, lobbistů a jiných velkozlodějů jednoduše nedá na jednu stranu majetek a na stranu druhou doposavad odvedené daně z příjmů.
Hlava nebere, proč se už dávno neuzákonila zásada, že zisky se daní v zemi, ve které se vytvořily a ne v pochybných lokalitách, kam si firma zapíše své sídlo.
Selský rozum nenápadně odšíbovali na slepou kolej. Jeho místo na peronu obsadili novým proudem. Říká se mu mejnstrým. Místo historií prověřených názorů, prosazuje zásady příčící se lidskému chápání. Proklamovanou demokracií kamufluje vládu mafie. V jedné ruce třímá prapor svobody a druhou bičuje opačně smýšlející. Má ambice roztáčet kolo dějin, avšak měřeno počtem jeho příznivců, dokázal by tento proud jen tak tak smočit lopatky.
Štěpán Bicera
Selské baroko. K22 Tři pohřby.
Pozoruji hospodskou pečlivě točící pivo a přemítám, proč Jednota, dokud ji hospoda patřila, nenabídla také vedle desítky i dvanáctku a polotmavé. Už se nese a vidím, že rozjásaný nemusí být jen obličej, ale i chůze.
Štěpán Bicera
Selské baroko K21 Nenahraditelné ztráty
Slunce se dotklo okrajem Svineckého lesa v místech, kde se říká Na Americe. Za pět minut se schová za špičkami stromů a po chvíli ho bude následovat i Večernice. Za spoustu let se nebeské představení téměř nezměnilo.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 20 Zanedbatelné ztráty
Ostře znějící výstřely nemohly být z brokovnice, ale nepřipomínaly ani rány z kulovnic. Zkusil jsem si vybavit střelbu ze samopalu vzor 58, ale od vojny už uteklo příliš času, aby se mi to povedlo. Manželce jsem namluvil,
Štěpán Bicera
Selské baroko K 19 Přijde hic
Dvířka do dvora visela jen na horní skobě a při otevření hlasitě zaskřípala. Sténající pant jsem použil místo zvonku, ale ani po opakovaném zavrzání se Bašta neobjevil. Nezbylo, než na nevábně vyhlížející dvůr vstoupit.
Štěpán Bicera
Selské baroko K18 Špitál
Šipka s nápisem onkologie nás zavedla ke vchodu do nevábně vypadajícího pavilonu, kolem kterého byly o zeď opřené tyče s cedulkami "pozor, padá omítka". Jakmile jsme vešli do vestibulu, Kubík vyvalil oči na pacientku v županu.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 17 New Deal
Krátce po mém zesoukromničení se mi Moravec pochlubil, že je také podnikatel. Začalo to návštěvou u soběslavského děkana, který se o jeho cestě vzhůru dozvěděl od Kubíkové a pozval si ho jako oživení nedělní mše,
Štěpán Bicera
Selské baroko K16 Tak už máme, co jsme chtěli
Vlaječky a symboly OF v různých velikostech byly všude. V květináčích za okny, ve vázičkách na stolech, zastrkány za obrazy. Nejmenší byly přilepené k párátkům a zapíchány do hlavní pušek loutek myslivců na Posledním lovišti.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 15 Šťastný a veselý.
Myslivci se na povel hospodáře vyhrnuli před hospodu, ale museli uhnout, aby udělali místo přijíždějícím Mercedesům. Velký a hranatý řídil Günther a u menšího byla za volantem Alenka. Vesele nám zamávali a všem rozdali lahvičky.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 14 Už je to tady
Děda opravdu nekecal. Krátce nato padla v Berlíně zeď. Dederoni jako v nočním prvomájovém průvodu vyrazili navštívit zapovězený kus Berlína a obdivovat prohnilý režim, kterému jejich dva slovutní rodáci věštili neslavný zánik.
Štěpán Bicera
Selské baroko K13 Pohřeb
Děda vyměnil s hospodskou růženec a fotku Marienky za kastrůlek se svíčkovou. Po posledním soustu si hřbetem ruky otřel pusu a za okoralými rty objel jazykem obě protézy. "Teď by bodlo kafe. Nějak se mi klíží zraky a nechtěl bych
Štěpán Bicera
Selské baroko K 12 Poplatkový hon
Peřina jadrně zasakroval, když na jedné z přepravek, které za Vaškovou stodolou nakládal, sáhnul do slepičince. Popošel k plotu, kde rostlo bujné mlíčí, pár listů utrhnul a dlaň usilovně rajboval. Přičichnul a pokračoval.
Štěpán Bicera
Selské baroko K11 Příliš mnoho Grácií
V týdnu jsem kontrahoval dodávky nábytku v Prešově, kde játra pokaždé hodně trpí. Po celodenní štrapáci referentským autem, na mne doma čekal vzkaz od Franty. Naházel jsem do sebe večeři, omluvně kouknul na manželku a zase zmizel.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 10 Židovská moudrost
Tři muži se potápějí bez koupacích čepic a když se vynoří, jen dva mají mokré vlasy. Jak je to možné? Wagenknecht se rozhlédl po přítomných a několikrát přizvedl obočí, aby je povzbudil k odpovědi. Pak se rozesmál a řekl:
Štěpán Bicera
Selské baroko. K9 Několik vět
Děda poopravil na své sošce na polici brašnu a brýle a když se posadil, zeptal se sousedů. "Kde jsem posledně skončil?" Maier byl nejpohotovější. "S rukou na ňadru. Bohužel nebyla vaše, ale soběslavského uhlíře."
Štěpán Bicera
Selské baroko K 8 Srnec
Než schůze začala, postavil jsem na dlouhý stůl se zelenými ubrusy pět lahví rumu a pět zelených a ke každé židli dal talíř s plátky šunky, gothaje, turisty a loveckého salámu. Alkohol zajistil Vojta v Hradci a uzeniny v Plané.
Štěpán Bicera
Selské baroko K7 Dialektika
"Kdo nezná opilcova rána, nemá právo ožralému nadávat". Manželka na to jen zvedla oči a já raději vypadnul na zahradu. Svěží vzduch mne hryzení v útrobách nezbavil a radost mi neudělal ani přicházející Kubík.
Štěpán Bicera
Selské baroko K6 Na číhané
"To sedí." Zavěsil jsem a s ulehčením si oddychnul. Očividně se ulevilo i sekretářce. Nikdo nevidí rád ustaraného, nebo nasraného šéfa. "Potřebuji kalendář." Výmluvně ukázala na zeď, kde visel nástěnný od PZO Ligna.
Štěpán Bicera
Selské baroko K5 Po plese
"To jsou mi fóry" ze mne tentokrát přímo vystřelilo, když na mne Máňa bafla za sloupkem plotu. "Taťka celý den nejedl. Jen furt vzdychal". "Tak si to zapamatuj a alkoholu se vyhýbej. Neměla bys ještě ležet v posteli?"
Štěpán Bicera
Selské baroko K4 Konference
Čest práci. Na konec diskuzního příspěvku jsem si oddychl. Povzdechnutí po stranickém pozdravu, nepatřičně zesílené reproduktory v sále působilo tak smutně, až jsem se polekal. Pohled na tupé a otylé ksichty papalášů mne uklidnil.
Štěpán Bicera
Selské baroko K3 Čurítko
"Čurítko?" Zopakovala po Jindřichovi jeho stará. Zatímco z Kubíkových úst slovo zaznělo pyšně až bujaře, v jejím podání přetékalo štítivostí. Na podlahu položila tašku s nákupem a prstem přejela po rámu zrcadla.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 991
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x