Obce se bouří proti zákazu herních automatů

Ze 30 miliard, které herny svým majitelům vynesou, se dá podplatit pěkná řádka politiků. Komunista Dolejš byl toho svého času, když se to nedopatřením profláklo, názorným příkladem. I představitelé obcí, jak se zdá, zpívají píseň toho, koho chleba jí.

A nejen oni. Hazardu šel na ruku i Parlament s Ministerstvem financí. Rukou nerozdílnou vytvořili zákonodárci pro herny natolik příznivé prostředí, že máme 7,5 herních automatů na tisíc obyvatel. Tím jsme špičkou ve světě, když i mnohem bohatší Němci mají na tisícovku obyvatel jen tři a v Polsku či Rakousku přibližně jeden. 

Pravdu, proč jsou na straně majitelů heren, představitelé obcí samozřejmě nevyklopí. Jako hlavní argument proti zpřísnění pravidel proto uvádí, že jim budou chybět peníze z hazardu v obecním rozpočtu. Když se však nestydí využívat pro prospěch obcí peněz z hazardu, neměli by mít ani zábrany herny provozovat. Stačilo by málo. Soukromé herny zrušit a nahradit je obecními. Nebylo by to ve zdejším kraji poprvé.

Už v roce 1751 Marie Terezie pronajala hraběti Ottaviovi de Cavaldi za 260 tisíc zlatých ročně právo provozovat v Rakousku-Uhersku loterii. Protože příjmy ze sázek brzy mnohokrát převyšovaly výši poplatku za právo k provozování, po padesáti letech převedl císař František I. patentem jejich pořádání na stát.

Potom by obce neměly ročně k dispozici pouhopouhých 6 miliard, ale zhruba pětkrát tolik.