Jednoznačně by mělo platit, že policista je nedotknutelná osoba, které je nutné se ve všem bezpodmínečně a neprodleně podřídit. Neuposlechnutí by mělo být okamžitě radikálně trestáno, střelbu nevyjímaje. Volba donucovacího prostředku by měla být jednoznačně na zasahujícím policistovi a pokud se prokáže, že zasahoval proti pachateli trestné činnosti, neměl by mu, ani za usmrcení, hrozit jakýkoliv postih.
Pokud někdo spáchá trestní čin, měl by počítat s tím, že policie má právo, pokud se na pokyn nevzdá, ho na místě zastřelit. Grázlové by si měli konečně uvědomit, že ve společnosti slušných lidí jsou persona non grata a přišli v ní o všechna občanská práva. Lumpi se musí začít policistů a věznění bát, jinak bude jejich troufalost stoupat a trestných činů přibývat. Jak to dopadne, když stát nemá odvahu, proti jedincům ohrožujícím principy demokracie a státu, použít tvrdých prostředků? Vidíme to na Ukrajině, nebo teď právě ve Fergusonu.
Do civilizovaných států proudí legálně i ilegálně davy imigrantů. Naprostá většina uvízne v sociální síti a stanou se pouhými příživníky, či skončí v bandách zločinců. Ti, kteří práci najdou, tak jen za mnohem nižší mzdu, která se vyplácí místním. Ti pak skončí na pracovních úřadech a navýší počty nezaměstnaných. O takovou imigraci nemůže mít žádný stát zájem a proto by se měla i samotná legální imigrace povolit jen u osob, o jejichž odbornost má stát zájem a tu druhou zlikvidovat společně s agenturami, které z ní prosperují. Ty, kterým se podaří na území státu nelegálně vstoupit, neprodleně vrátit tam, odkud přišli. Neumísťovat je do žádných sběrných táborů, kde okusí "plody ráje". Nedávat jim rovněž žádnou naději na přijetí.
Měla by se i přehodnotit pravidla vězeňské služby. "Lidské vězeňské podmínky" poskytovat pouze u prvně trestaných a to ještě s výjimkou pachatelů loupeží a vražd. Všichni recidivisté by měli žít ve vězeních pouze o té nejjednodušší a nejlacinější stravě a pouze v celách. Žádná kultura, žádné rozptýlení. Společnost by měla zločincům dát jasně najevo, že ji na osudu nenapravitelných nezáleží.
Většina občanů se bohužel hrozí představy, že by Policie mohla mít posílené pravomoce. Měli by si však položit otázku, kolikrát se oni sami stali objektem jejich zásahu. Když už, tak se jednalo převážně o přestupky dopravní, které byly vyřízeny zaplacením pokuty. Sám k této většině patřím. Proč by nám mělo vadit posílení autority Policie, které by bylo namířeno proti lumpům, kterými nejsme? Jsme sami proti sobě, když ty, které si platíme k ochraně, zároveň nevybavíme pravomocemi, aby nás mohli náležitě ochraňovat.