Věnujeme Monaku tuplovanou wimbledonskou vítězku?

Vyštveme ji stejně jako komunisté Ivana Lendla nebo Martinu Navrátilovou? Tihle dva naštvali tehdy vládnoucí garnituru emigrací do USA. Petra Kvitová pro změnu poslance Humla (SNB, VV, ČSSD) přesunutím bydliště do Monaka. Navrhuje ji proto sebrat státní občanství.

 Panu poslanci především uniká realita dneška. Zapomíná, že v současnosti má v daňových rájích bydliště už většina významných sportovců a vedle nich i podnikatelé s nejvyššími příjmy. Sídla do nich rovněž přesunulo přes 20 tisíc offshorových firem a každým rokem se tam stěhují další a další. Nevybíravý útok na čerstvou wimbledonskou vítězku proto postrádá jakoukoliv logiku. Zejména vede-li ho politik, který profesí patří do party lidí, o jejichž poctivosti a přínosu pro vlast zbyly iluze snad jen největším naivkům.

Pan Huml je přesvědčen, že na úspěchu P. Kvitové má zásluhu stát a proto by mu své dluhy měla daněmi splácet. Opět je mimo. Částečně to platívalo za socialismu. Dnes tíhu nákladů nese především rodina. Začíná se  brzy, tak od čtyřech, pěti let dítěte. Trenér si za hodinu vezme od 400 Kč do 900 Kč, za hodinu na kurtu v hale se v zimě platí kolem 500 Kč, někde i více. Má-li mít trénink podstatný efekt, je třeba na kurtu strávit zkraje aspoň pět hodin týdně, od 9 let sedm a od 12 let už dvanáct a více hodin. Zimní sezóna v hale trvá od listopadu do konce března. Od dubna do října na venkovních kurtech vyjde hodina laciněji. Zkuste odhadnout výdaje a ztrátu času za těch deset protrénovaných let, než vyjde najevo, zda vynaložené úsilí ponese plody či nikoliv.

Buďme šťastní, že se pořád ještě v Česku talentovaní sportovci objevují, a to zejména díky obětavým rodičům. Jejich úspěchy zviditelňují naši zem a dělají ji lepší reklamu než všechny  státem placené nákladné propagační akce.

Bylo by rovněž moc dobře, kdyby všichni v zahraničí úspěšní čeští občané, ať sportovci, vědci, lékaři, modelky, či jen pouzí zaměstnanci, po skončení kariéry toužili po návratu do rodné vlasti. Vrátili by se domů s penězi, které talentem a pílí vydělali. Tady by je potom investovali, či jen utráceli a dali tak příležitost k výdělku svým krajanům.

K tomu však může dojít jen za předpokladu, že se politici, ale i my všichni postaráme o to, aby Česko bylo spořádanou zemí, vytvářející příznivé a nezávistivé prostředí vůči poctivým, schopným, úspěšným a pracovitým a naopak nevlídné a nepřátelské vůči násilníkům, zlodějům, nepoctivcům, příživníkům a lenochům. Aby se stalo Česko rájem na Zemi nejen na pohled, jak se zpívá v naší hymně, ale i na dotek.

Zatím se to příliš nedaří. Potvrdil to nejen pan Huml svým necitlivým atakem vůči tuplované wimbledonské vítězce, ale i řada diskutérů závistivými komentáři pod článkem v Novinkách, nebo pod tématicky souvisejícími blogy zde.