Viděl jsem dva Zemany

V  Událostech ČT 1 měl oči vyhaslé. Stejné prázdno jsem vídával ve zraku blízkých těsně před posledním sbohem. Učiněná lidská troska. Večer jsem tak trochu omylem přepnul na TV Barandov. Právě začínal  pořad "Týden s prezidentem".

Ke svému velkému překvapení jsem měl před sebou naprosto jiného Zemana. Energického, s bystrýma očima, sebevědomým výrazem. Z obrazovky k divákům mluvila moudrá osobnost. S logickými názory na dění ve světě i doma. Nebojácně kritická. Vyslovující "kacířské" názory s vědomím, že to za ně nejen z "Bruselu" řádně schytá.

Pokud jde správně orientovaným osvícením, šikovným úhlem záběru a následnou retuší stárnoucí modelce vyžehlit tvář, vyrovnat faldy a zmladit vzhled, musí jít u nežádoucího prezidenta ze zdravého jedince udělat starce v posledním tažení. Mělo by k tomu stačit z dlouhého záznamu vybrat klopýtnutí, nadechnutí s očima" v sloup", či chvíli, kdy na moment zvadnou rysy. 

Ať už šlo o migranty, Ukrajinu, Putina či Trumpa, veřejnoprávní televizi se věřit nedalo. Tentokrát se podobně snaží "pohřbít" Zemana. Voličům záměrně ukazují sešlého pana prezidenta, zatímco na TV Barandov nám předvádí všem dobře známého "starého" Zemana.