Najednou jsou myslivci dobří
pamatuji nelítostnou kampaň vedenou médii s Martinem Komárkem z MF Dnes v čele. Když před nějakými dvaceti pěti lety média zmínila myslivce, byli veřejnosti představováni jako vrazi zvěře a sebe navzájem.
Při výkonu práva myslivosti se používá zbraň a myslivců je na sto tisíc. Je přirozené, že v takových počtech se čas od času sejdou neblahé okolnosti a dojde k tragédii. Stejně jako při každé nehodě, ať v automobilu, motocyklu, ultralightu, vysokohorské turistice, či jen při přecházení vozovky. Jen u mysliveckých tragédií však média v komentářích předváděla, kam až může zajít bezohlednost a bezcitnost.
M. Komárek má dnes výnosnější šolich a média mají za fackovací paňáky důležitější "esa" než "bandu" v zelených kamizolách. Myslivcům dávají nejen pokoj, dokonce se dovolávají jejich pomoci.
Myslivci to rozhodně s prasaty snadné nemají a podmínky jim ztěžují i předpisy. Střelit prase chce od myslivců prosedět mnoho nocí na posedu. V zimě i v mrazu, větru, sněžení. Zúčastňovat se naháněk, při kterých jsou divočáci honci vyháněni z leče na kolem stojící střelce. Ročně myslivci odloví téměř dvě stě tisíc divočáků a je to pořád málo.
Samotný lov je zábava, po něm však nastává dřina. Vyvrhnout, označit plombou, vypsat úlovkový lístek. Touto vymožeností byli myslivci potrestáni za troufalost, když od našich politiků chtěli vyřešit problém s pytláctvím. Pytláctví bují dál, jen myslivci mají o starost víc. Další den vzorek zvěřiny dopravit do okresního města, kde ho na "veterině" podrobí zkoumání, zda nebylo prase napadeno svalovcem. Dříve to samé bez obtíží udělal nejbližší veterinář pod mikroskopem, jenomže na zásah EU se musí kontrola na svalovce, který se v Česku už desetiletí nevyskytnul, dělat "důkladněji".
Lidé na procházkách se divočáků bát nemusí. Jde o opatrnou zvěř, která se střetnutí s člověkem vyhýbá. Pokud už na ně výjimečně narazí, černá většinou sama vyklidí "pole". Pokud se jí utéct nechce, je rozumné rudlík obejít. Horší to je se psem na volno, který postrádá potřebnou míru pudu sebezáchovy. Za nejdivočejší, z běžně chovaných, se dají pokládat teriéři. Pokud není pes odvolatelný, je s ním většinou ámen. Divoká prasata ho obstoupí a štěkající hrdina brzy doňafá. Nedoporučoval bych ani pokusy o jeho záchranu, to by se rozkurážená zvěř mohla pustit i do člověka. Mnohem rozumnější je v přírodě držet pejska na vodítku. Raději chodit polními cestami. Když už jít lesem, tak se vyhýbat hustým mlázím s mokřady.
Štěpán Bicera
Selské baroko. K22 Tři pohřby.
Pozoruji hospodskou pečlivě točící pivo a přemítám, proč Jednota, dokud ji hospoda patřila, nenabídla také vedle desítky i dvanáctku a polotmavé. Už se nese a vidím, že rozjásaný nemusí být jen obličej, ale i chůze.
Štěpán Bicera
Selské baroko K21 Nenahraditelné ztráty
Slunce se dotklo okrajem Svineckého lesa v místech, kde se říká Na Americe. Za pět minut se schová za špičkami stromů a po chvíli ho bude následovat i Večernice. Za spoustu let se nebeské představení téměř nezměnilo.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 20 Zanedbatelné ztráty
Ostře znějící výstřely nemohly být z brokovnice, ale nepřipomínaly ani rány z kulovnic. Zkusil jsem si vybavit střelbu ze samopalu vzor 58, ale od vojny už uteklo příliš času, aby se mi to povedlo. Manželce jsem namluvil,
Štěpán Bicera
Selské baroko K 19 Přijde hic
Dvířka do dvora visela jen na horní skobě a při otevření hlasitě zaskřípala. Sténající pant jsem použil místo zvonku, ale ani po opakovaném zavrzání se Bašta neobjevil. Nezbylo, než na nevábně vyhlížející dvůr vstoupit.
Štěpán Bicera
Selské baroko K18 Špitál
Šipka s nápisem onkologie nás zavedla ke vchodu do nevábně vypadajícího pavilonu, kolem kterého byly o zeď opřené tyče s cedulkami "pozor, padá omítka". Jakmile jsme vešli do vestibulu, Kubík vyvalil oči na pacientku v županu.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 17 New Deal
Krátce po mém zesoukromničení se mi Moravec pochlubil, že je také podnikatel. Začalo to návštěvou u soběslavského děkana, který se o jeho cestě vzhůru dozvěděl od Kubíkové a pozval si ho jako oživení nedělní mše,
Štěpán Bicera
Selské baroko K16 Tak už máme, co jsme chtěli
Vlaječky a symboly OF v různých velikostech byly všude. V květináčích za okny, ve vázičkách na stolech, zastrkány za obrazy. Nejmenší byly přilepené k párátkům a zapíchány do hlavní pušek loutek myslivců na Posledním lovišti.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 15 Šťastný a veselý.
Myslivci se na povel hospodáře vyhrnuli před hospodu, ale museli uhnout, aby udělali místo přijíždějícím Mercedesům. Velký a hranatý řídil Günther a u menšího byla za volantem Alenka. Vesele nám zamávali a všem rozdali lahvičky.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 14 Už je to tady
Děda opravdu nekecal. Krátce nato padla v Berlíně zeď. Dederoni jako v nočním prvomájovém průvodu vyrazili navštívit zapovězený kus Berlína a obdivovat prohnilý režim, kterému jejich dva slovutní rodáci věštili neslavný zánik.
Štěpán Bicera
Selské baroko K13 Pohřeb
Děda vyměnil s hospodskou růženec a fotku Marienky za kastrůlek se svíčkovou. Po posledním soustu si hřbetem ruky otřel pusu a za okoralými rty objel jazykem obě protézy. "Teď by bodlo kafe. Nějak se mi klíží zraky a nechtěl bych
Štěpán Bicera
Selské baroko K 12 Poplatkový hon
Peřina jadrně zasakroval, když na jedné z přepravek, které za Vaškovou stodolou nakládal, sáhnul do slepičince. Popošel k plotu, kde rostlo bujné mlíčí, pár listů utrhnul a dlaň usilovně rajboval. Přičichnul a pokračoval.
Štěpán Bicera
Selské baroko K11 Příliš mnoho Grácií
V týdnu jsem kontrahoval dodávky nábytku v Prešově, kde játra pokaždé hodně trpí. Po celodenní štrapáci referentským autem, na mne doma čekal vzkaz od Franty. Naházel jsem do sebe večeři, omluvně kouknul na manželku a zase zmizel.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 10 Židovská moudrost
Tři muži se potápějí bez koupacích čepic a když se vynoří, jen dva mají mokré vlasy. Jak je to možné? Wagenknecht se rozhlédl po přítomných a několikrát přizvedl obočí, aby je povzbudil k odpovědi. Pak se rozesmál a řekl:
Štěpán Bicera
Selské baroko. K9 Několik vět
Děda poopravil na své sošce na polici brašnu a brýle a když se posadil, zeptal se sousedů. "Kde jsem posledně skončil?" Maier byl nejpohotovější. "S rukou na ňadru. Bohužel nebyla vaše, ale soběslavského uhlíře."
Štěpán Bicera
Selské baroko K 8 Srnec
Než schůze začala, postavil jsem na dlouhý stůl se zelenými ubrusy pět lahví rumu a pět zelených a ke každé židli dal talíř s plátky šunky, gothaje, turisty a loveckého salámu. Alkohol zajistil Vojta v Hradci a uzeniny v Plané.
Štěpán Bicera
Selské baroko K7 Dialektika
"Kdo nezná opilcova rána, nemá právo ožralému nadávat". Manželka na to jen zvedla oči a já raději vypadnul na zahradu. Svěží vzduch mne hryzení v útrobách nezbavil a radost mi neudělal ani přicházející Kubík.
Štěpán Bicera
Selské baroko K6 Na číhané
"To sedí." Zavěsil jsem a s ulehčením si oddychnul. Očividně se ulevilo i sekretářce. Nikdo nevidí rád ustaraného, nebo nasraného šéfa. "Potřebuji kalendář." Výmluvně ukázala na zeď, kde visel nástěnný od PZO Ligna.
Štěpán Bicera
Selské baroko K5 Po plese
"To jsou mi fóry" ze mne tentokrát přímo vystřelilo, když na mne Máňa bafla za sloupkem plotu. "Taťka celý den nejedl. Jen furt vzdychal". "Tak si to zapamatuj a alkoholu se vyhýbej. Neměla bys ještě ležet v posteli?"
Štěpán Bicera
Selské baroko K4 Konference
Čest práci. Na konec diskuzního příspěvku jsem si oddychl. Povzdechnutí po stranickém pozdravu, nepatřičně zesílené reproduktory v sále působilo tak smutně, až jsem se polekal. Pohled na tupé a otylé ksichty papalášů mne uklidnil.
Štěpán Bicera
Selské baroko K3 Čurítko
"Čurítko?" Zopakovala po Jindřichovi jeho stará. Zatímco z Kubíkových úst slovo zaznělo pyšně až bujaře, v jejím podání přetékalo štítivostí. Na podlahu položila tašku s nákupem a prstem přejela po rámu zrcadla.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 991
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x