Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Giordano Bruno

17. 02. 2015 13:18:59
Dnes je to na den a 415 let přesně,kdy církev zařídila, aby se myslitel Giordano Bruno rozloučil se světem živých a jeho duše, podle papežské kurie, zamířila do pekla. Bylo mu pouhých 52 let a z toho celých 8 let bylo promarněno ve vězeních inkvizice.

Ačkoliv sám členem dominikánského řádu, z celého srdce nenáviděl tyhle Domini canes. Jedna postava z jeho díla "Píseň Circeina" na otázku, který druh psů je nejhorší odpovídá: "Je to ta odrůda barbarů, která odsuzuje a zuby rve všechno, čemu nerozumí. Poznáš je podle toho, že tito ubozí psi, známí již svým vzhledem, odporně štěkají na všechny neznámé, byť i šlechetné lidi, kdežto vůči známým se chovají mírně, i kdyby to byli ti největší darebáci".

O mniších prohlásil: "Kdo vysloví slovo mnich, označuje jím pověrčivost, ztělesnění lakoty, chamtivosti, licoměrnosti a vůbec spojení všech neřestí dohromady".

Narodil se a mládí prožil v oblasti Neapole. Když mu bylo 13 let podnikli papežští inkvizitoři křížovou výpravu proti kacířské sektě Valdenských v Neapoli. Svou ukrutností se při ní proslavil inkvizitor Panza, který při mučení nedělal rozdílu mezi muži, ženami či dětmi. Zachovalo se dobové svědectví o masakrování v Montalvu: "Chci podat zprávu o strašném soudu s luterány dnes 11. června, na úsvitě. Lze to po pravdě přirovnati jen k porážce dobytka. Kacíři byli zahnáni do domu jako stádo. Kat si vybral jednoho z nich, vyvlekl jej, zastřel mu tvář bendou (šátkem), odvedl ho na prostranství nedaleko domu, srazil ho na kolena a probodl mu nožem krk. Potom šel znovu do domu, vyvedl dalšího, kterého zabil stejně. Tak zemřeli všichni a bylo jich celkem 88. Dosud mne mrazí, když si vzpomenu, jak kat s nožem v zubech, s krvavým šátkem v ruce a v pancíři zbroceném krví vraždil nebohé lidi, jak řezník ovce.

Není divu, že takové zážitky poznamenaly mysl přemýšlivého mladíka, který pro své názory už v 28 letech musel uprchnout z klášteru dominikánů. Dalších 13 let strávil v severní Itálii, Švýcarsku, Francii, Anglii a Německu, kde se stýkal s předními humanisty, přednášel filozofii a psal četná díla, v nichž vyvracel církevní dogmata.

Špióni církve sledovali bez přestání jeho počínání a papežská kurie čekala na vhodný okamžik, aby se vypořádala s nebezpečným nepřítelem. Využila k tomu benátského patricije Giovanniho Moceniga, který G. Bruna pozval k výuce umění paměti. Hostitel náležel k vládnoucí vrstvě Benátské republiky a byl i členem Rady moudrých, která kontrolovala činnost benátské inkvizice.

Giordano Bruno nepředpokládal, že by mohl být v nebezpečí právě v Benátkách, které byly tehdy na vrcholu rozkvětu a úspěšně se bránily vlivu Říma. Jeho hostitel v krátkém časovém rozmezí poslal inkvizitorovi tři udání. První 23. 5. 1592, ve kterém mimo jiné psal, že G. Bruno tvrdí, že je velký nesmysl, když katolíci tvrdí, že chléb se přeměňuje v tělo a nevidí ani rozdíl osob v Bohu. Tvrdí, že svět je věčný a existují nekonečné světy a také, že Kristus nezemřel z vlastní vůle a naopak se snažil ze všech sil vyhnout se smrti.....Udání končí slovy: "Jsem ochoten celou věc odevzdat do Vašich rukou, neboť chci být ve všem věrným a pokorným synem církve. Nakonec mi dovolte velmi uctivě, byť na dálku, políbit ruku Vaší Milosti."

12. září 1592 požádala papežská inkvizice o vydání kacíře, Rada moudrých to však zpočátku odmítla. Když Řím Benátkám pohrozil přerušením styků a interdiktem byl 19. 2. 1593 spoutaný G. Bruno dopraven po moři do Říma. Tam byl 27.2. uvězněn v žaláři inkvizice, kde čekal do 16.prosince na zahájení výslechů a následující 4 roky byl prakticky pohřben v kobce.

Kongregaci inkvizice tvořili kardinálové Sanseverina, Madruzzi, Pedro Desa, Pinelli, Sarnino, Borghese (budoucí papež Pavel V.), Sasso, Belarmino a Sfondati, nemanželský syn papeže Řehoře XIV, o němž se říkalo, že za rok vlády svého otce nakradl víc než jiní za deset let. Všichni církevní hodnostáři měli za sebou bohatou inkvizitorskou praxi a byli proslaveni lakotností a ukrutností. V případě G. Bruna jim to však nebylo nic platné, protože u něj inkvizitoři narazili na rozhodný odpor uznat svou vinu, ve kterém vydržel, i když se rozhodli 24. 3. 1597 vyslýchat ho silně, t.j. na mučidlech.

Dne 8.2. 1600 vynesl inkviziční tribunál rozsudek v kostele sv. Anežky, kam přivedl G. Bruna kat.

"Nazýváme tě, prohlašujeme a odsuzujeme, bratře Giordano Bruno, vytrvalým a zatvrzelým kacířem, který neučinil pokání. .... Jako takového tě zbavujeme duchovní hodnosti, musíš být vyobcován z církevního shromáždění a z naší svaté a neposkvrněné církve, jejíhož milosrdenství nejsi hoden. Odevzdáváme tě světskému soudu veleváženého pana guvernéra v Římě, aby tě náležitě potrestal. Přičemž ho naléhavě prosíme, aby ráčil zmírnit přísnost zákonů vztahujících se na tvou osobu, aby jí nehrozila smrt a zmrzačení údů."

Nato G. Bruno odpověděl "Zdá se, že vynášíte nade mnou rozsudek s větším strachem, než s jakým jej poslouchám."

Dne 17. února 1600 byl Bruno na náměstí květin v Římě upálen. Na popraviště byl přiveden s roubíkem v ústech, ke sloupu uprostřed hranice byl připoután řetězem, omotaným mokrým provazem, který se vlivem žáru stahoval a zařezával do těla. Když mu vyjmuli roubík, jeho poslední slova byla "Umírám jako mučedník dobrovolně".

Církev až do nedávna jeho upálení schvalovala a hájila. Ještě v roce1942 kardinál Mecati okomentoval proces s Brunem slovy: "Církev mohla a musela zasáhnout a také zasáhla. Dokumenty procesu svědčí o jeho oprávněnosti. Musíme-li konstatovat smrt Bruna, pak její zdůvodnění nelze hledat u soudců, ale u obžalovaného."

Autor: Štěpán Bicera | úterý 17.2.2015 13:18 | karma článku: 33.88 | přečteno: 2920x

Další články blogera

Štěpán Bicera

Upadá to tady, upadá

Je poledne a na titulní stránce visí dokonce blogy ze včerejška. Kde jsou ty doby, kdy 24 blogů, které sepsali autoři od dnešní půlnoci, byly stvořeny tak za dvě hodiny. Stejně čile se i pod blogy diskutovalo, byť pod "knicky".

3.8.2017 v 12:55 | Karma článku: 23.65 | Přečteno: 538 | Diskuse

Štěpán Bicera

"Lidové písně" z doby totality

Z úst lidu postupně mizel nejryzejší projev jeho národního zdraví a života - lidová píseň. Hmotná i duchovní nadvláda kapitalismu dusila každý projev národní svébytnosti a poklonkovala západní civilizaci. Májový vítr 1945 smetl

29.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 22.09 | Přečteno: 965 | Diskuse

Štěpán Bicera

Výtržníkům v Hamburku by měli politici fandit

Stejně jako tleskali, když před pár lety v podstatě ti samí, demonstrovali na Majdanu. Jak v Hamburku, tak i na Ukrajině šlo v principu o stejný jev. Násilný projev odporu. Na Majdanu proti snaze přiklonit Ukrajinu zpátky k Rusku.

10.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 32.25 | Přečteno: 881 | Diskuse

Štěpán Bicera

Ti od bílého vraha

Tak Jihoafričané pokřikovali na rodinu Radovana Krejčíře po jeho odsouzení na pětatřicet let vězení za zosnování vražd. Vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz byla i jeho rodina, která tam přišla o veškerý majetek.

27.6.2017 v 8:04 | Karma článku: 31.86 | Přečteno: 792 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Nitka

Jak jsem potkal maminu aneb Není nad mateřskou lásku

Vždyť to přece každý ví. Malé dítě lásku své matky potřebuje jako Babiš advokáta, o tom se snad se mnou nebude nikdo přít. A jednu takovouhle milující maminu jsem včera potkal...

18.8.2017 v 13:02 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 374 | Diskuse

Libuse Palkova

Když vám život dá šach mat

Život je složitý a nikdo z nás neví co mu osud přinese-můžete se snažit sebevíc, plánovat, usilovat o dosažení svých cílů, vyhýbat se všem úskalím a přesto se někdy stane něco. co vám zboří celý svět...Nikdy neříkejte nikdy

18.8.2017 v 11:49 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 636 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Světlo a stín duše

O terapii světla a stínu, co by obrazu v duši. Naše vnitřní obrazy jsou pro nás důležité. Protože to, jak se vnitřně cítíme, ovlivňuje nejen zdraví, ale i celý život.

18.8.2017 v 11:37 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 176 | Diskuse

Milan Radek

V Barceloně neobjímali džihadisty, a odskákali si to

V Dánsku mají nápad, obejměte džihadistu a on se polepší a integruje se. Španělům se to ještě nedoneslo. Postrádám reakce politiků, jak jsou šokováni. Už to je nějak okoukané, tak si zvykejte holoto. Zatímco v USA do davu najíždí

18.8.2017 v 4:47 | Karma článku: 42.24 | Přečteno: 2416 | Diskuse

Libuse Palkova

Letní noc

Léto se blíži ke svému konci a letní noci už nejsou právě žhavé-někdy si při večerním grilování musíme přehodit něco teplého přes ramena. Ale snad ta romatika letních nocí ještě chvíli vydrží.

17.8.2017 v 23:38 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 321 | Diskuse
Počet článků 939 Celková karma 26.88 Průměrná čtenost 1265

Jsme jako hokejoví brankáři. Naučili jsme se bez masky do střetnutí nechodit a jací doopravdy jsme, je těžko zodpověditelná otázka i pro nás samotné.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.